Bulharsko informace

Oficiální název: Bulharská republika
Rozloha: 110 994 km2
Počet obyvatel: 7 400 000
Hustota zalidnění: 66 ob/km2
Hlavní město: Sofie
Státní zřízení: prezidentská republika
Náboženství: pravoslavné křesťanství
Jazyk: bulharština
Čas: +2 hodiny oproti SEČ

Bulharsko - tato balkánská země si své klienty získává díky krásným písčitým plážím, mírnému klimatu, čistému moři a nízkéu obsahu soli a téměř úplné absenci nebezpečných mořských živočichů. Teplota a vlhkost vzduchu velmi příznivě působí na léčbu astmatických potíží. Je zde vyžití jak pro klidnou dovolenou, tak i pro milovníky zábavy, kteří zde najdou mnoho restaurací, barů a diskoték. Další výhodou je snadná kominikace s místními obyvateli a velice příznivé ceny, které jsou srovnatelné s našimi relacemi.
Bulharsko leží v jihovýchodní Evropě, na severu sousedí s Rumunskem, na západě se Srbskem a Makedonií, na jihu s Řeckem a Tureckem a východní hranici tvoří pobřeží Černého moře. Když se podíváte na mapu, zjistíte, že zde najdete snad vše: vysoké hory, vysočiny, ale také nížiny nebo údolí velkých řek.

Povrch
Rozlehlé nížiny a údolí řek kontrastují s hřebeny hor a zalesněnými kopci. Centrální část Bulharska zabírá pohoří Balkán, někdy se setkáte s názvem Stará planina. Pohoří Balkán dalo název celému Balkánskému poloostrovu (pod pojmem balkánské země se rozumí i Řecko, státy bývalé Jugoslávie, Makedonie, Albánie, někdy se mezi ně počítá i Rumunsko). Významnými bulharskými pohořími jsou vedle Staré planiny i Rila, Pirin, Vitoša (viz kapitola Co můžete také navštívit) a Rodopy, které jsou zajímavé především svými jeskyněmi. Jihovýchod země zabírá Thrácká nížina a na severu, kde státní hranici částečně tvoří řeka Dunaj, se nachází Podunajská nížina.
Nejvyšší bulharskou horou, která je zároveň nejvyšší horou celého Balkánu, je Musala, která měří 2925 m. (Blíže v kapitole Co můžete také navštívit - Rila).

Řeky a jezera
Největší bulharskou řekou je Dunaj, dalšmi významnými řekami jsou např. Marica, která teče přibližně středem země mezi pohořími Balkán a Rodopy, dále Tundža, která se s Maricou slévá a v neposlední řadě přítoky Dunaje: Iskar, Osam nebo Jantra. V Bulharsku se nachází mnoho přírodních jezer, a to jak v horách, tak u moře. Nejkrásnější horská jezera jsou situována v pohoří Rila (např. Ribni jezero nebo impozantních Sedm rilských jezer). V horských jezerech vás jistě potěší pohled na krásně čistou vodu, můžete se v nich i vykoupat, ale teplota vody je většinou nízká, okolo 10 °C. U moře mají jezera často charakter mokřadů a sídlí zde nesmírné množství druhů živočišstva a rostlinstva.

Černé moře
Celková plocha moře je 422 000 km2. Největší hloubka je 2 210 m. Mělký záliv mezi Krymem a rumunským pobřežím má hloubku necelých 100 m. Černé moře patří k tzv. vnitřním mořím Atlantského oceánu, se kterým je však spojeno pouze prostřednictvím Středozemního moře, na něž navazuje v oblasti Bosporu.. Na západě nalezneme břehy balkánských států: Bulharsko a Rumunsko, na severu tvoří jižní hranici Ruska a Ukrajiny. Celá jižní část pobřeží je tvořena maloasijskou a evropskou hranicí Turecka.
Ve svrchní vrstvě vody žije kolem 130 druhů ryb a přes 250 druhů rostlin. V hloubce pod 200 m je přítomnost sirovodíku překážkou veškerého života. Vodní život můžete pozorovat při potápění - velká potápěčská základna je např. v Primorsku.
V protáhlém tvaru Černého moře je největší vzdálenost (1 300 km) mezi bulharskou Varnou na západě a gruzijským přístavem Batumi na východě. Nejdůležitějšími řekami, které do Černého moře přivádějí své vody, jsou Dunaj na pomezí Rumunska a Ukrajiny, Dněstr a Dněpr na Ukrajině a Don v Rusku.
V Černém moři je jen nepatrný příliv a odliv. Slanost moře je ovlivněna přítokem sladkých vod z velkých řek (Dunaj, Dněpr, Dněstr a Kizil Irmak).
Největším přístavem na Černém moři je Oděsa se svým satelitem Iljičovskem. Další důležitou základnou ruského černomořského loďstva je Novorosijsk.
Cizojazyčné názvy: Černé moře bulharsky: Černo more, rumunsky: Marea Neagră, ukrajinsky: Čorne more, rusky: Čërnoe more, Čornoje more, gruzínsky: Šavi zghva, turecky: Kara Deniz

Rostlinstvo a živočišstvo
Protože je Bulharsko rozmanité co se týče přírodních podmínek a typů krajin, oplývá ohromným množstvím druhů fauny a flóry. U moře a v jezerech a mokřadech vás udiví neobyčejná kvantita ptactva, v horách můžete obdivovat rozmanitou a zajímavou alpinskou vegetaci.
V lesích se běžně setkáte s druhy, které znáte i z České republiky, jsou to např. srny, jeleni, lišky, ale i medvědi nebo divoké kočky, v horách budete mít možnost spatřit kamzíky.

Historie
V době okolo 8. st. př. n. l. zakládali Řekové významné osady na černomořském pobřeží. Důležitým mezníkem bylo 4. st. př. n. l., kdy velká část území připadla zásluhou Alexandra Velikého Makedonii. O 300 let později se Bulharsko stalo součástí Římské říše.
V 6. století vstoupili na území dnešního Bulharska první Slované. Až kočovní Bulhaři vedení chánem Asparuchem však zemi sjednotili. V roce 681 vznikla první bulharská říše, která neměla dlouhého trvání, protože ji v 10. století pohltila Byzantská říše.
Ve druhé polovině 19. století propukl bulharský odboj proti turecké nadvládě. 16. září 1908 bulharský kníže Ferdinand vyhlašuje v Buchlově na Moravě nezávislost Bulharska na Turecku a přijal titul krále. Roku 1912 se Bulharsko zúčastnilo spolu se spojenci z Balkánského spolku první balkánské války s Tureckem, v té se podařilo dobýt Bulharům město Drinopol, a jen těsně přišli o Soluň, kterou před nimi obsadilo Řecko. Vzhledem ke sporům se Srbskem o Makedonii, kdy Srbové odmítli vydat i tzv. nesporné pásmo, přikázal bulharský král Ferdinand I, armádě, aby vytlačila srbské vojsko z oblasti, a to následně vedlo k druhé balkánské válce. Druhá balkánská válka dopadla pro Bulhary katastrofálně, Turecku museli odstoupit Drinopol, Rumunsko si vynutilo předání jižní Dobrudžy. V roce 1915 Bulharsko vyhlásilo válku Srbsku. Jeho představitelé doufali, že zvrátí výsledek druhé balkánské války a získají Makedonii, proto vstoupilo do války na straně ústředních mocností. Po první světové válce přišlo Bulharsko o přístup k Egejskému moři ve prospěch Řecka.
Na začátku druhé světové války vyhlásilo Bulharsko neutralitu, ale nakonec i přes odpor cara Borise III. vstoupilo v roce 1941 do válečného konfliktu jako spojenec Německa. Poté se stalo částí východního bloku a teprve až roku 1989 se z Bulharsko změnilo opět v demokratickou zemi. Obyvatelstvo
V roce 1989 bylo v Bulharsku téměř 9 milionů obyvatel. Díky masívní emigraci a velmi nízké porodnosti klesá nepřetržitě počet obyvatel na dnešních 7,4 milionů.